Pokud jsem si myslela, že se všechno do rána urovná, musela jsem být trestuhodně naivní. Oproti včerejšku nastala změna akorát k horšímu. Ačkoliv jsem se dneska snažila ředitelce vyhýbat, seč to šlo, přece jenom se naskytla nevyhnutelná chvilka, kdy jsme se chtě nechtě střetly u baru. A dopadlo to snad ještě hůř než minule. Opět do mě šila, abych si vzala o svátcích směny a když jsem si dovolila odporovat, vyhrožovala mi vyhazovem. Aby toho nebylo málo, odrovnala mě větou, která mě snad bude strašit do konce života: "Rozmysli si to... byla by tě škoda.." Ta ženská je snad psychopat!

Ve finále se její zastrašovací metoda stejně zcela minula účinkem, jen mé antipatie vůči její osobě zase o (ne)malý kousek vzrostly.

Jediné pozitivum spatřuji v zítřejším volnu, protože jak se říká: "Sejde z očí, sejde z mysli." Už by si zase mohla najít jinou obět k buzerování, protože mě ty její manýry přestávají bavit.